Historie neslyšících v Brně

Historie neslyšících

Moravští neslyšící v Brně museli ovládat vedle moravského znakového jazyka často i německý jazyk. S tehdejšími německý hovořícími neslyšícími žijící na území Brna však používali společný Moravský znakový jazyk, který byl více odlišný od znakového jazyka, který se používal v Čechách. Po vzniku ČSR v roce 1918 začaly postupně vznikat různé zájmové spolky po celé tehdejší ČSR. Také neslyšící stahující se do Brna z okolních vesnic a scházející se v některých okolních restaurací v blízkosti Hlavního nádraží hovořili častěji o myšlence vytvořit spolek, který by byl podobný spolku tělesně postižených na Kociánce. Proto se na zakládající valné hromadě 23.března roku 1919 rozhodli založit Zemskou ústřední jednotu hluchoněmých pro Moravu v Brně", prvním předsedou se stal Vojtěch Vejchoda. Valná hromada se konala v restauraci "Modrá hvězda" v ulici Dominikánská, jejímž tehdejším majitelem byl strýc pana Jindřicha Metelky - prvního pokladníka ZÚJHM.

Na Valné hromadě si členové dali za cíl postavit útulnu pro hluchoněmé pro příchozí hledající si práci a bydlení z okolních vesnic. Vybudovat v Brně mateřskou školku, učňovské obory, a vysokou školu. ZÚJHM začala vydávat vlastní noviny Přítel a Zájmy hluchých. Předsedou pro výstavbu se stal redaktor novin "Přítel" Vojtěch Hrbek. ZÚJHM vydávala noviny o nákladu 10.000 výtisků. Prostřednictvím neslyšících kolportérů, kteří noviny prodávali i ve vlacích po celé ČSR za 1Kč získali prostředky na výstavbu "útulny" a podařilo se jim získat prostředky z různých zdrojů, 5000,-Kč věnoval taktéž první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Dne 27.září roku 1925 byla Útulna slavnostně otevřena.

Vznik družstva neslyšících obuvníků a švadlen

ZÚJHM poskytovala různé služby a po přístavbě v roce 1931 byla vybudována levá část budovy. Pan Kopřiva, který byl tahounem celé organizace ve třicátých letech pocházel ze sedlácké rodiny v Pustiměři, navrhl vybudovat družstvo švadlen a obuvníků. V roce 1932 otevřelo ZÚJHM své výrobní pobočky v Brně Kobližné ulici a v Hodoníně. Během druhé světové války získali neslyšící zakázky pro výrobu vojenské obuvi. V roce 1947 ZÚJH ze svých zisků věnovala na činnost nevidomých v Králově Poli částku 10.000,-Kč. Připravovalo se vytvoření družstva se neslyšících stolařů. V 30 letech byl brněnský časopis "Zájmy hluchých" nejčtěnějším časopisem u nás. Pan Kopřiva tehdy v novinách kritizoval Ministerstvo práce a sociální péče, že ministerstvo přispívá pouze pražskému spolku pro péči o hluchoněmé a zanedbává spolky neslyšících v ČSR.

Je opravdu zajímavé, že si ZÚJHM zachovávalo dlouhou dobu sebevědomou svébytnost. Již ve třicátých letech se snažily pražské organizace neslyšících o sjednocení organizací pod jednu organizaci. Tomu ZÚJHM úspěšně odolávala, neboť nabídkou služeb s vlastním zázemím patřila unikátní organizaci po celé Evropě. Ze zachovaných novin čteme, že se neslyšící v Brně nechtěli stát součástí nepřehledného hašteření.

Kdy došlo k odcizení domova neslyšících v Brně?

Likvidace ZÚJH

První odcizení/krádež majetku brněnských neslyšících

V roce 1950 po nástupu komunistů k moci došlo k likvidaci spolků, tento osud stihl také ZÚJHM. Teprve až po 3 Valné hromadě, kdy museli přijet i likvidační pracovníci Svazu Československých Invalidů z Prahy došlo k dobrovolnému předání správy budovy pod SI. Toto bylo stvrzeno u Civilního soudu. Neslyšící zakladatelé se s krádeží "Domova" neslyšících nikdy nesmířili.

likvidace_domov_neslysicich

V roce 1980 Svaz Invalidů provedl pod vedením komunistického funkcionáře (soudruha) J. Paura necitelnou rekonstrukci, kdy byl zničen nejenom secesní vzhled budovy, na jejímž budování se podíleli samotní neslyšící ale i její správa. Od této doby neslyšící v Brně mezi sebou hovoří jako o postupném odcizení budovy.

Druhé odcizení/krádež majetku brněnských neslyšících

Po roce 1989 došlo k zániku Svazu Invalidů. Na místo vrácení "Domova neslyšících" došlo před zraky všech neslyšících v Brně v r.1990 ke krádeži/převodu "Domova neslyšících" v Brně na organizaci Svazu sluchově postižených, která byla v roce 1994 přejmenována na Svaz neslyšících a nedoslýchavých se sídlem Karlínské náměstí 12 v Praze. V těchto porevolučních letech neslyšící v Brně diskutovali o navrácení majetku do správy brněnských neslyšících - např. pan Lumír Graca, František Gottwald, Kaj Kostelník. Díky nekompromisnímu jednání vedení SNN, kdy každý kdo se zmínil o navrácení budovy vykázán z budovy, tento osud stihlo sdružení pro kulturu neslyšících "Sordos" s panem Kaj Kostelníkem. V roce 1991 vznikají v Brně organizace Klub mladých neslyšících, Česká unie neslyšících. Žádná nesměla provozovat činnost v prostorách „Domova neslyšících“.

Svaz neslyšících a nedoslýchavých v Praze dodnes odmítá předat budovu brněnským neslyšícím !

paure_vratte_nam_2011

dawdaw


VOJTĚCH VEJCHODA

vojtech_vejchoda

* 27.04.1890 ✞ 30.05.1962

Vojtěch Vejchoda byl zakladatel a předseda Zemské ústřední jednoty hluchoněmých pro Moravu v Brně (ZÚJHM) v roce 1919. Vejchoda byl zásadně proti předání "Domova hluchoněmých" v Brně pod ČSSI - Svaz Československých Invalidů v Praze.

FRANTIŠEK KOPŘIVA

frantisek_kopriva

* 30.01.1903 ✞ 27.10.1970

František Kopřiva byl zakladatel družstva hluchoněmých švadlen a obuvníků, (pobočka na ulici Kobližná ve městě v Brně, Hodonín v roce 1929), spoluzakladatel organizací sportovního klubu Hluchoněmých v Brně 1932, nesouhlasil s předáním "Domova hluchoněmých" a likvidaci (ZÚJHM) v Brně Svazem Československých invalidů v Praze.


ROSTISLAV VANĚK

rostislav_vanek

* 28.05.1909 ✞ 24.06.1982

Rostislav Vaněk byl spoluzakladatel sportovního klubu hluchoněmých (fotbal, tenis) v Brně v roce 1932.


FRANTIŠEK GOTTWALD

frantisek_gottwald

* 09.10.1919 ✞ 21.07.1990

František Gottwald byl skaut, v období 50.léta 20.století musel s tím výborem předat "Domov hluchoněmých" pod Svaz Československých Invalidů (ČSSI), musel dobrovolně povinně souhlasit s likvidací ZÚJHM v Brně pod ČSSI v Praze, později jediný neslyšící vyznamenaný řádem budovatele socialistické práce, předseda Kulturního domu neslyšících 1980.